ConnectGREEN – Obnova a management ekologických koridorů jako prvků zelené infrastruktury v horských regionech povodí Dunaje
ConnectGREEN – Restoring and Managing Ecological Corridors in Mountains as the Green Infrastructure in the Danube Basin
O projektu: Mezinárodní projekt ConnectGREEN je zaměřen na dunajsko-karpatský region jako na jedno z posledních útočišť velkých šelem (rysa ostrovida, vlka obecného a medvěda hnědého) v Evropě. Jedná se o oblast, která je v současné době výrazně antropogenně ovlivňována zejména rychlým rozvojem infrastruktury, který prostřednictvím výstavby velkých dopravních staveb narušuje migrační koridory velkých šelem a zvyšuje fragmentaci jejich habitatu.
Hlavním cílem projektu je tedy zachování, resp. zlepšení propojení přírodních habitatů v karpatském regionu. Na projektu proto spolupracují organizace zapojené do plánování rozsáhlých infrastrukturních projektů i organizace spjaté s ochranou přírody, což zajistí integrovaný přístup k plánování územního rozvoje, který bude zároveň šetrný k přírodě. Základem řešení projektu je vývoj inovativních řešení a jednotné metodiky pro identifikaci ekologických koridorů a kritických míst napříč karpatským regionem za účelem udržení dlouhodobého přeshraničního pohybu volně žijících živočichů, udržení ekosystémových služeb a vysoké úrovně biologické rozmanitosti.
VÚKOZ, v. v. i. se jako jeden z českých partnerů podílí na projektu především přípravou modelů vhodnosti prostředí pro výskyt velkých šelem, identifikací jádrových oblastí jejich výskytu a modelováním výsledných ekologických koridorů pro migraci velkých šelem. Ekologické koridory budou vymezeny jak pro celé území karpatského regionu, tak detailně v rámci 4 specifických pilotních oblastí.
Webové stránky projektu: oficiální stránky projektu ConnectGREEN
Řešitelský tým za VÚKOZ, v. v. i.:
RNDr. Dušan Romportl, Ph.D., Mgr. Kristýna Vlková, Ing. Mgr. Vladimír Zýka, Mgr. Magdaléna Jirousová
Další partneři projektu:
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (CZ), WWF – Dunajsko-karpatský program (RO), Národní institut pro výzkum a rozvoj ve stavebnictví, městském plánování a udržitelném územním plánování (RO), Národní park Piatra Craiului (RO), WWF – Dunajsko-karpatský program (AT), CEEweb pro biologickou rozmanitost (HU), Univerzita Sv. Štěpána (HU), Slovenská agentura životního prostředí (SK), Státní ochrana přírody Slovenské republiky (SK), Centrum SPECTRA při Slovenské technické univerzitě v Bratislavě (SK), Institut architektury a městského & územního plánování Republiky Srbsko (RS), Národní park Djerdap (RS)
Poskytovatel podpory:
Projekt ConnectGREEN je spolufinancován z fondů Evropské unie (ERDF) prostřednictvím Programu nadnárodní spolupráce Interreg Danube (DTP) – prioritní osa 2: Environmentálně a kulturně zodpovědný Dunajský region – specifický cíl 2.3. Obnovování a hospodaření s ekologickými koridory.
Doba trvání projektu: 1. 6. 2018 – 31. 5. 2021 (prodlouženo do 31. 10. 2021)
Výsledky dosažené v rámci projektu:
Ekologická síť pro velké šelmy v Karpatech
Postupující fragmentace a ohrožení konektivity krajiny v důsledku neustálého rozvoje dopravní sítě jsou patrné ve všech částech evropského kontinentu. Poslední relativně nezasaženou oblastí přírodních biotopů jsou Karpaty. I zde však probíhá plánování a realizace velkých projektů rozvoje dopravní infrastruktury, které ohrožují dosud nefragmentované rozsáhlé lesní biotopy důležité především pro přežití karpatské populace velkých šelem. To může být problémem hlavně v nejzachovalejší východní části Karpat, kde doposud v podstatě neexistují nástroje k ochraně ekologické konektivity. V rámci projektu se nám na základě unifikované metodiky podařilo navrhnout přeshraniční síť vhodných biotopů propojených migračními koridory a identifikovat kritické zóny konektivity v místech, kde jsou zvířata nucena překonávat významné migrační bariéry. Při vytváření ekologické sítě jsme především díky navržení adaptované klasifikace skladebních prvků zohlednili heterogenní charakter karpatské krajiny a vyvinuli tak inovativní základnu pro ochranu konektivity biotopů a management krajiny celého karpatského ekoregionu. Všechny komponenty ekologické sítě budou začleněny do procesů a dokumentace územního plánování ve všech zainteresovaných zemích a reálně tak přispějí k ochraně konektivity přírodních biotopů napříč Karpaty.
Vymezení ekologické sítě lze podrobněji prohlížet na mapovém portálu VÚKOZ v.v.i.
Ekologická síť a migrační bariéry ve vybraných pilotních územích
V rámci projektu byla vybrána 4 specifická pilotní území, ve kterých probíhal soustavný terénní monitoring migračních bariér. Na základě sebraných dat byla zpřesněna a upravena navržená ekologická síť a detailně zaznamenány migrační bariéry jako dálnice a rychlostní silnice, silnice první třídy i nižších tříd, zástavba, vodní plochy, železnice, bezlesí či oplocení. Analýzou migračních bariér ve vztahu k migračním koridorům tak byly potvrzeny či zpřesněny také kritické zóny migrace, jejichž management je zásadní k zachování alespoň minimální prostupnosti území. Vznikl tak detailní podklad k ochraně konektivity krajiny v zájmových oblastech.
Západní Karpaty 
Piatra Craiului 
Apuseni – Jihozápadní Karpaty – Djerdap 
Cerová vrchovina
Více informací obsahují dokumenty, které vznikly jako další výstupy projektu (viz níže).
Další výsledky dosažené v rámci projektu:
Jedním z prvních výsledků projektu je brožura s názvem Ekologická konektivita: síť pro lidi a přírodu. Brožura obsahuje obecný úvod o ekologické konektivitě a o tom, proč bychom ji měli chránit (zvláště v Karpatech). Představuje také tři velké šlemy dlouhodobě se v Karpatech vyskytující, pojednává o migračních bariérách a o opatřeních k zachování prostupnosti krajiny. Konkrétnější informace o ekologické konektivitě v České republice přináší dvojlist se základními fakty, který nabízí řešení ochrany prostupnosti krajiny pro velké šelmy v podobě Biotopu vybraných zvláště chráněných druhů velkých savců.
Jedním z nejdůležitějších výstupů projektu je jednotná Metodika vymezování ekologických koridorů v zemích na území Karpat s využitím velkých šelem jako deštníkových druhů. Jedná se o obsáhlý dokument, na jehož základě byla vymezena ekologická síť v Karpatech. Obsahuje podrobný popis použitého metodického přístupu včetně příloh s pracovními materiály, předpokládané využití výsledků projektu a podpůrné dokumenty doplňující kontext problematiky.
Výsledky projektu shrnuje finální brožura Ohlédnutí za projektem. Kromě popisu průběhu a výsledků vymezování ekologické sítě pro velké šelmy v Karpatech a jednotlivých pilotních územích brožura představuje také způsob, jakým probíhala vzájemná spolupráce, jak bylo dosaženo uceleného přístupu v celém regionu a jakým způsobem bude ekologická síť aplikována v praxi. Shrnuje také provázanost a spolupráci s dalšími projekty a očekávané aktivity navazující na ukončený projekt.
Velmi komplexně a v interaktivní formě shrnují výsledky projektu tzv. Story maps, které si můžete prohlédnout na mapovém portálu VÚKOZ v. v. i. Story maps představují ucelenou problematiku zachování přirozených biotopů Karpat se zaměřením na prostupnost krajiny pro velké šelmy. Ukazují Karpaty jako dosud relativně nefragmentovanou divočinu, jako oblast hostící početnou populaci velkých šelem, jako mozaiku chráněných území oddělených neprostupnou krajinou, jako území ohrožené postupující fragmentací a jako region, který může zůstat propojený, pokud zde bude konektivita chráněna.
V rámci každého pilotního území vznikl Akční plán ke zmírnění negativních dopadů bariér na migrační koridory velkých savců. Akční plán pro Západní Karpaty zahrnuje popis stavu populace velkých šelem, popis hlavních bariér v zájmovém území a způsob ověřování kritických míst v terénu. Významnou přílohou Akčního plánu jsou karty jednotlivých kritických míst, které obsahují charakteristiku bariéry a míru prostupnosti každého kritického místa, jeho vizualizaci a konkrétní návrhy zmírňujících opatření.