Bobr evropský

Predikční model šíření bobra evropského a souvisejícího poškození břehových porostů. Návrh preventivních opatření

O projektu: Břehové porosty vodních toků jsou přirozeným biotopem bobra evropského (Castor fiber), avšak plní celou řadu dalších významných funkcí, od technických až po environmentální, krajinářské, estetické a rekreační. Bobr v těchto porostech vyvolává změny, které se odrážejí ve zhoršení plnění některých jejich funkcí. Vzhledem k tomu, že se jedná o zvláště chráněný druh, není možné přikročit k jeho eliminaci z naší přírody.

Projekt měl za cíl (1) vytvořit model šíření bobra evropského v povodí Berounky, (2) vyjádřit škody a určit úživnost (a tedy rizikovost) jednotlivých typů břehových porostů a úseků toků a (3) vytvořit soubor vhodných preventivních opatření eliminujících negativní vliv činnosti bobra a odhadnout náklady na vhodná opatření. Typickými uživateli výsledků budou správci vodních toků a další subjekty, jichž se péče o břehové porosty týká.

Klíčová slova: bobr evropský; Castor fiber; šíření; prediktivní modelování; GIS; břehové porosty; poškození; management; povodí Berounka

Hlavní řešitel:
Ing. Mgr. Vladimír Zýka – Oddělení prostorové ekologie, VÚKOZ, v. v. i.

Řešitelský tým:
RNDr. Michal Andreas, Ph.D., Mgr. Tereza Brestovanská, Ph.D., Mgr. Karel Černý, Ph.D., Ing. Veronika Strnadová, doc. Ing. Daniel Zahradník, Ph.D. – Oddělení prostorové ekologie a Oddělení biologických rizik, VÚKOZ, v. v. i

Ing. Pavel Bulíř, CSc. – Odbor kulturní krajiny a sídel, VÚKOZ, v. v. i.

Mgr. Jiří Vait – Povodí Vltavy, státní podnik

Ing. Aleš Vorel, Ph.D., Ing. Vojtěch Barták, Ph.D. – Fakulta životního prostředí, ČZÚ v Praze

Období řešení projektu: 1/2018 – 12/2021

Poskytovatel podpory: TA ČR – Technologická agentura České republiky
Spolupracující instituce: Povodí Vltavy, státní podnik

Výsledky dosažené v rámci projektu:

Předpokládané šíření bobra evropského v závislosti na současném výskytu a úživnosti prostředí vybraných toků v povodí Berounky
(specializovaná mapa s odborným obsahem)

• 

• 

• 

Po více než 40 letech šíření bobrů do západních a jihozápadních Čech jsou nyní kolonizovány všechny pohraniční zdrojové toky velkých řek Ohře, Berounky a Vltavy. Bobr v břehových porostech však způsobuje významné škody na dřevinách, a proto bylo dobré určit jeho budoucí rozšíření. Pro modelování pravděpodobnosti výskytu bobra byl zvolen statistický model logistické regrese. Predikce pravděpodobnosti rozšíření bobra byla provedena pro dvě skupiny vodních toků. Pro Berounku, Loděnici, Litavku, Rakovnický p. a Lišanský p. byla použita podrobná data z původního managementového průzkumu břehových porostů. Pro vodní toky (hrubé členění DIBAVOD, VÚV TGM a ZABAGED, ČÚZK) v povodích Střely a Úslavy byla informace o složení břehového porostu získána pomocí řízené klasifikace družicových dat.

Pravděpodobnost rozšíření bobra byla rozdělena do tří stupňů: nízký (0–30 %), střední (31–70 %) a vysoký (71–100 %). Vybrané významné vodní toky dosahují průměrně nadpoloviční hodnoty pravděpodobnosti (s maximem 74 % na Loděnici). Bobr se v zájmovém území váže především na keřové vrby a prozatím neosídlil všechna vhodná stanoviště. Zjištěný výskyt bobra tak odráží jeho potravní preference jen částečně. Bobr je navíc oportunistický druh živočicha, který se poměrně dobře dokáže přizpůsobit svému prostředí.

V praxi může správce vodního toku na základě predikce pravděpodobnosti vytipovat místa, kde je osídlení bobry v budoucnu velmi pravděpodobné a přitom by mohlo zásadním způsobem ovlivnit odtokové poměry, ohrozit stabilitu vodních děl, způsobit újmu na lidském zdraví, či napáchat velké škody na dřevinách.

Více informací o mapě se nachází v přiloženém textu a přílohách. Výsledky lze podrobněji prohlížet na mapovém portálu VÚKOZ, v. v. i.

BARTÁK, V., VOREL, A., ZÝKA, V., VAIT, J., ANDREAS, M. (2020): Předpokládané šíření bobra evropského v závislosti na současném výskytu a úživnosti prostředí vybraných toků v povodí Berounky. Mapa s odborným obsahem, VÚKOZ, v. v. i. Certifikováno Ministerstvem zemědělství ČR dne 15. 12. 2020 osvědčením č. 67714/2020-MZE-16222/MAPA695. VÚKOZ, v. v. i., Průhonice, 44 s. ISBN: 978-80-87674-39-0.

Predikce změn ve složení a struktuře břehových porostů vodních toků vyvolaných činností bobra v dosud neobsazených tocích povodí Berounky
(specializovaná mapa s odborným obsahem)

• 

• 

• 

Mapa citlivosti břehových porostů vůči vlivu bobra byla připravena pro stejné úseky vodních toků jako předchozí mapa. Stupeň citlivosti (riziko možného poškození bobrem) je určen na základě modelů vzešlých z terénního hodnocení stavu a vývoje břehových porostů v povodí Berounky vystavených působení bobra. Modely byly sestaveny na základě zjištěných potravních preferencí bobra a dalších proměnných prostředí, které mají průkazný vliv na osídlení lokalit a stav břehových porostů.
V rámci celé hodnocené oblasti bylo do kategorie nejvyšší citlivosti zahrnuto 19 % břehových porostů, do kategorie střední citlivosti 73 % porostů a do kategorie citlivosti nejmenší 8 % porostů. Tyto hodnoty odpovídají obecné představě, že podstatná část povodí Berounky může být více či méně trvale bobrem osídlena. Největší podíl potenciálně velmi citlivých porostů je na Berounce (65 %), kde je zároveň nejvyšší podíl biotopů břehových porostů s nejvíce preferovanými dřevinami (tvrdé luhy, vrbiny). Celkově však lze očekávat větší či menší změny v břehových porostech na převážné části hodnocené sítě vodních toků.
Ve výsledném mapovém výstupu je pro každý úsek vodního toku uvedena informace jak o citlivosti porostu, tak o pravděpodobnosti výskytu bobra, o biotopu, složení břehového porostu a jeho hlavních funkcích. Správce vodního toku i další uživatelé mohou na základě této a předchozí mapy dopředu predikovat úseky a toky, kde je osídlení bobrem v budoucnu velmi pravděpodobné a zda budou ty které úseky preferovány, či nikoliv, a i kdy mohou být rámcově trvaleji osídleny. Na citlivých úsecích pak může být prováděn častější monitoring situace. Na základě určení změn v hlavních biotopech břehových porostů pak lze odhadnout směr vývoje a významnost probíhajících procesů.

Více informací o mapě se nachází v přiloženém textu a přílohách. Výsledky lze podrobněji prohlížet na mapovém portálu VÚKOZ, v. v. i.

ČERNÝ, K., ZAHRADNÍK, D., STRNADOVÁ, V., ZÝKA, V., BRESTOVANSKÁ, T. (2021): Predikce změn ve složení a struktuře břehových porostů vodních toků vyvolaných činností bobra v dosud neobsazených tocích povodí Berounky. Mapa s odborným obsahem, VÚKOZ, v. v. i., Průhonice, 36 s. ISBN 978-80-87674-49-9.

Péče o břehové porosty v prostředí s přítomností bobra evropského
(certifikovaná metodika)

Na výše uvedené mapy navazuje certifikovaná metodika péče o břehové porosty v přítomnosti bobra, která je hlavním a shrnujícím výsledkem projektu. Jelikož bobr, jakožto zvláště chráněný druh živočicha, osidluje břehové porosty vodních toků také v kulturní zemědělské krajině, přináší s sebou řadu konfliktů, a to především s majiteli zemědělských pozemků, vlastníky vodních děl a se správci vodních toků. Z tohoto důvodu je důležité nastavit péči o břehové porosty tak, aby došlo ke vzájemnému souladu mezi všemi zainteresovanými subjekty a pokud možno s minimálními náklady a maximálními přínosy.
Břehové porosty jsou, zjednodušeně, porosty dřevin na březích koryt vodních toků. Z hlediska vodohospodářské praxe je břehový porost definován ve vyhlášce č. 178/2012 Sb. v § 2 písm. a). Z hlediska správce toku je důležité rozlišovat vodní toky na drobné vodní toky, u kterých je správa možná různými subjekty, a na významné vodní toky, které jsou ze zákona v gesci podniků Povodí. Vodní toky se dále dělí na toky s přirozeným a upraveným korytem včetně jejich převládajících funkcí uvedených ve výše zmíněné vyhlášce. Důležité je sledovat přítomnost bobra na jednotlivých úsecích vodních toků a zaměřit se především na ohrožené úseky břehových porostů upravených koryt vodních toků.
Povodí Berounky lze z hlediska složení vegetace rozlišit na 4 hlavní biotopy (či porosty odvozené na základě složení dřevinné vegetace): (1) vrbiny (vrbové křoviny, mokřadní vrbiny a zbytky měkkých luhů), (2) jasanovo-olšové luhy včetně pestřejších javorovo-jasanových olšin, (3) olšiny a (4) tvrdé luhy. V metodice jsou podrobně rozpracována opatření pro každou ze čtyř skupin biotopů v podobě (A) specifikace citlivosti břehové porostu, (B) hodnocení stavu, směru vývoje a impaktu bobra, (C) návrhu vegetačního opatření, (D) návrhu technické ochrana a (E) doporučené obnovy niv. Stručné shrnutí doporučených opatření a vůbec vývoje zmíněných biotopů bylo přehledně a schematicky zpracováno. Bobr s sebou přináší kromě negativních důsledků své činnosti, také velký potenciál “krajinného inženýra”, který by bylo chybou vhodně nevyužít.

ZÝKA, V., ČERNÝ, K., ZAHRADNÍK, D., VAIT., J., VOREL, A., ANDREAS, M., BARTÁK, V., STRNADOVÁ, V., BRESTOVANSKÁ, T., BULÍŘ, P. (2021): Péče o břehové porosty v prostředí s přítomností bobra evropského. Certifikovaná metodika, VÚKOZ, v. v. i. Certifikováno Ministerstvem zemědělství ČR dne 9. 12. 2021 osvědčením č. MZE-69303/2021-16222/M232. VÚKOZ, v. v. i., Průhonice, 69 s. ISBN 978-80-87674-48-2.

Oceňování majetkové škody na dřevinách způsobené bobrem evropským (Castor fiber L.)
(metodika)

Metodika oceňování škod na vegetaci břehových porostů je praktickým doplňkem pro správu vodních toků. Metodika na základě terénního průzkumu a jednoduchého výpočtu, se kterým navíc pomáhá program PODRB (kliknutím spustíte stahování programu), objektivní způsobem stanovuje majetkovou újmu vznikající vlastníkům dřevin činnosti bobra evropského coby, podle vyhlášek č. 395/1992 Sb. a č. 115/2000 Sb., zvláště chráněného živočicha.
Význam zpracované pomůcky spočívá ve spravedlivějším stanovování výší vzniklých škod, a tím i objektivnějšímu odškodňování vlastníků dřevin. Zmíněný aspekt nabývá na váze s ohledem na skutečnost, že populace bobra se v Česku stále rozrůstá. Základní ceny dřevin uváděné ve vyhlášce MF č. 441/2013 Sb., podle které se nyní výše odškodnění určuje, nebyly doposud aktualizovány a odpovídají cenám spočteným k roku 2006! Pouhým započtením inflace se za posledních 15 let aktuální ceny dřevin a s nimi spojená výše majetkové újmy pohybuje mnohonásobně výše, než je tomu podle zmíněné vyhlášky.
Připravená metodika tudíž spravedlivěji ohodnocuje výši škody způsobenou bobrem a výši celkové majetkové újmy, která odpovídá cenám k roku 2021. Správně nastaveným finančním vypořádáním se tak u vlastníků dotčených břehových porostů a přilehlé vegetace dosáhne vyšší akceptace chráněného druhu živočicha v naší přírodě a krajině.

BULÍŘ, P., ZÝKA, V. (2021): Oceňování majetkové škody na dřevinách způsobené bobrem evropským (Castor fiber L.). Metodika, VÚKOZ, v. v. i., Průhonice, 31 s. ISBN 978-80-87674-47-5.

Další výsledky dosažené v rámci projektu:

---