Geoportál přehledně představuje výsledky našich projektů a umožňuje nahlížet prostorové vrstvy, které vznikly analýzou krajinných sfér. Nabízí porovnání jevů nejen v různých lokalitách, ale i časových horizontech a je užitečným informačním podkladem pro širokou odbornou i laickou veřejnost.

BULÍŘ, P., ČERNÝ, K., STRNADOVÁ, V., BRESTOVANSKÁ, T., ZÝKA, V. (2019): Jak oceňovat škodu na dřevinách způsobenou bobrem evropským? Ochrana přírody (in prep.)

Anotace: Bobr evropský (Castor fiber) je zvláště chráněný druh, který se do České republiky vrátil v 80. letech 20. stol. Od té doby bobr stihl kolonizovat významnou část velkých vodních toků. Bobr svou činností (stavba hrází, okus dřevin, narušování břehů apod.) výrazně ovlivňuje charakter vodního toku a jeho okolí. Autoři se v článku zabývají hodnocením škod způsobených bobrem na břehových porostech a především porovnáváním tří metodik, které lze k hodnocení využít. Jedná se o metodiku VÚKOZ Průhonice (Bulíř 2013, 2018), o metodiku AOPK ČR (Kolařík a kol. 2018) a o metodiku obsaženou ve vyhlášce Ministerstva financí č. 441/2013 Sb. Sběr dat a oceňování dřevin proběhlo na základě podrobného terénního průzkumu břehových porostů vodních toků v povodí Kateřinského potoka a Radbuzy. Terénní průzkum byl zaměřen na vyhledávání poškozených, či zcela překousaných stromů a keřů, jenž byly posléze hodnoceny z hlediska růstových, pěstebních a dalších podmínek včetně určení stupně poškození bobrem. Celkem bylo na 22 lokalitách zaregistrováno 2 739 stromů a 300 keřů. Podle výše zmíněných metodik byla spočtena celková míra poškození dřevin bobrem. Jako nejvíce věrohodná se projevila metodika VÚKOZ Průhonice, neboť na rozdíl od metodiky AOPK ČR pracuje se všemi stromy (nikoli pouze s těmi od průměru 25 cm). Navíc oproti metodice z vyhlášky MF využívá aktuální ceny prací a dřeviny (vyhláška pracuje s cenami z roku 2006). Kompenzace škod způsobených bobrem by proto vlastníkům dřevin měla být stanovována podle metodiky VÚKOZ s připočtením nákladů na likvidaci zbytků dřevin. Navrhovaný způsob odškodnění by měl být uplatňován zejména tam, kde by podle Programu péče o bobra evropského neměla aktivita bobrů omezovat lidskou činnost v krajině (Uhlíková a kol. 2014).

CHUMANOVÁ E., ROMPORTL D., HAVRDOVÁ L., ZAHRADNÍK D., PEŠKOVÁ V., ČERNÝ K. (2019): Predicting ash dieback severity and environmental suitability for the disease in forest stands, Scandinavian Journal of Forest Research.

Abstrakt: Ash dieback, caused by the ascomycete fungus Hymenoscyphus fraxineus, has been rapidly expanding across Europe during the last two decades, posing a considerable threat to native ash populations. In this study, we applied regression-based models trained by field data, in conjunction with geographic information systems, to produce spatial predictions of ash dieback severity and environmental suitability for the disease in Czech forests. A model of actual ash dieback severity relates disease extent to silvicultural and environmental characteristics of forest stands and their neighbourhood, while a model of environmental suitability for the disease quantifies the relative susceptibility of sites to the disease, independent of the current silvicultural characteristics. The final predictive maps suggested that fertile lowlands and humid areas bordering Poland and Slovakia were the most endangered regions. Areas at the lowest risk of damage were concentrated in dry areas and in highland and mountain areas in the western part of the country, usually with poor soils on acid bedrock. Predictions of actual disease severity are an effective tool for guiding the current management of infested stands whereas predicting environmental suitability is useful for making long-term strategic decisions, e.g. identifying areas where future ash regeneration and cultivation may be unsuccessful.