GEO/BIODIVERZITA v krajině – komplexní hodnocení druhové a habitatové diverzity v kontextu stávající míry územní ochrany

O projektu: Projekt si klade za cíl komplexní zhodnocení geo/biodiverzity na krajinné úrovni pro území celé ČR, které umožní kvalifikované rozhodování o managementu krajiny a prioritizaci péče o zvláště chráněná území.
Řešení projektu se sestává s řešení čtyř dílčích cílů a jejich následné syntézy: (1) analýza geodiverzity; (2) analýza habitatové a druhové diverzity; (3) analýza antropogenní transformace a vyhodnocení očekávaných rizik; (4) analýza územní ochrany. Datové sady, vytvořené v průběhu řešení projektu, budou představovat významný podklad pro ucelené hodnocení druhové a habitatové biodiverzity v kontextu míry jejich antropogenní transformace a pro hodnocení potenciálu rozvoje územní ochrany přírody a krajiny.

Hlavní řešitel:
RNDr. Dušan Romportl, Ph.D.– Oddělení biologických rizik, VÚKOZ, v. v. i.

Řešitelský tým:
RNDr. Michal Andreas, Ph.D., Mgr. Eliška Fňukalová, RNDr. Eva Chumanová, Ph.D., Mgr. et Mgr. Tomáš Janík, Mgr. Jaroslav Vojta, Ph. D., Ing. Mgr. Vladimír Zýka – Oddělení biologických rizik, VÚKOZ, v. v. i.

Období řešení projektu: 1/2018 – 12/2021

Poskytovatel podpory: TA ČR – Technologická agentura České republiky

.

Výsledky řešení projektu:

GEODIVERZITA: mapa abiotické pestrosti 

Analýza geodiverzity vychází ze souhrnného hodnocení pestrosti podmínek neživého prostředí. Obecně se jedná o charakteristiky klimatu, reliéfu a substrátu, který ještě můžeme rozdělit na geologické a půdní poměry.

Na základě korelační analýzy byly vybrány klíčové faktory determinující heterogenitu reliéfu a klimatu, samostatně pak proběhlo hodnocení kategoriálních proměnných – diverzity půdních poměrů a geologických poměrů dle geochemické reaktivity hornin. Během řešení úkolu tak byly zpracovány následující proměnné: 1) klimatické faktory (teplotní poměry, srážkové poměry ad.); 2) charakteristiky substrátu (dle mapy geochemické reaktivity, půdní mapa dle dat BPEJ a Lesnické typologie) a konečně 3) charakteristiky reliéfu (nadmořská výška, sklonitost reliéfu, orientace vůči svět. stranám, vertikální heterogenita, solární radiace, „topographic position index“ ad.)

Dále byl využit konceptu objektově orientované analýzy (tzv. OBIA), který umožňuje definovat přirozené prostorové jednotky, vnitřně homogenní dle stanovených kritérií (v našem případě z hlediska charakteristik reliéfu a klimatických poměrů). V rámci takto stanovených segmentů pak byla dále vyhodnocena diverzita půdních a geologických poměrů, jako četnost kategorií (půdních typů, tříd hornin dle geochemické reaktivity). Postupně tak byly vytvořeny dílčí databáze heterogenity reliéfu, pestrosti klimatických poměrů a diverzity substrátu, jejichž syntézou vznikla finální mapa geodiverzity.

Klíčové oblasti vysoké pestrosti abiotických poměrů pak byly klasifikovány jako centra geodiverzity a následně bude vyhodnocena úroveň jejich ochrany.

Výslednou mapu lze prohlédnout na mapovém portálu VÚKOZ, v.v.i.